(Ahoj, někde jsem opravil jen gramatickou chybu, ale jinde jsem přepsal celou větu, aby zněla přirozeně. Asi dvakrát jsem větě nerozuměl, takže jsem ji nechal tak. Ale vypadá to dobře, hodně štěstí s češtinou.)
Můj otec byl vojenský muzikant, takže jsme hodně cestovali. Změnil jsem šest škol, studoval a žil v Německu a Československu. Také jsem studoval a působil v armádě v Lotyšsku a Bělorusku. Takže když jsem začal hledat své staré přátele, uvědomil jsem si, že je to možné pouze s pomocí internetu.
Odnoklassniki.ru – Tady je velké množství mých bývalých spolužáků, kolegů, kolegů z práce. A, samozřejmě, rodina. Mezi přátele si přidám jen ty, které znám osobně.* Většina z nich jsou moji vrstevníci, a někteří dokonce starší. Je to docela nudná síť.
Vkontakte.ru – toto je můj "Creative-Youth Network." Aktivně používat jsem ho začal před třemi lety. Pak u mě došlo k tvůrčímu průlomu a znovu jsem začal zpívat s kytarou. V umělecké kavárně jsme začali trávit večery ve stylu Vladimira Vysockije, Bulata Okudzhava a dalších známých umělců. Prostřednictvím skupiny VKontakte jsme pozívali příchozí. Mezi mými přáteli je tu mnoho mladých lidí. Samozřejmě, že si mezi přátele přidám každého, kdo se zeptá. Kohokoliv, ať se známe, nebo ne. Možná se můžeme potkat už příští večer.
Facebook - Tady jsem nejčastěji. Většina mých přátel jsou lidé, které znám osobně, ale tam jsou "pouze síť." Mám mnoho zahraničních přátel (Američané, Kanaďané, dokonce i Francouz). Existují lidé, kteří žili v Rusku, a nyní jsou v zahraničí. Zde jsem se vždy naučil něco nového a zajímavého.
* Lidi vždycky známe, ne víme. - Znám jednoho muže, který je vysoký dva metry. Znám ženu, které je 100 let. Je to můj přítel, známe se hodně dlouho.
Ale - Vím, kdo to je. Vím, kolik je 5 + 3. Vím, jak najít cestu. Vím, co si myslíš.