úvaha o šikaně①

Šikana je jeden z největších sociálních problémů v Japonsku. Je strašlivá nejen fyzicky ale i psychicky (psychicky = duševně, psychologicky je od slova psychologie, související s psychologií). V nejhorší případě vede k smrti; sebevraždě.
I když školy a vláda podnikají opatření, četnost šikany se nesnižuje. (Nebo: I když školy a vláda podniknou opatření, četnost šikany se nesníží.-něco jako zero condicional v angličtině. Nebo : I kdyby vláda podnikly opatření,  četnost šikany by se nesnížil.- něco jako first conditional v angličtině Nebo: I když školy a vláda podnikly opatření, četnost šikany se nesnížil.-minulý čas; Nebo... četnost šikany se nesnižuje -dlouhodobě. Nevím, co přesně jste chtěla říct.) Podle ministerstva školství v roce 2017 došlo k 323808 případů šikany ve škole. To znamená, že 3.9 dětí z 1000 dětí bylo obětí šikany. Navíc k šikaně dochází i ve firmách nebo mezi maminkami. Šikana je všude.
Proč dochází k šikaně? Podle několika vzorů k šikaně došlo, protože šikanované dítě mělo jiné rysy než ostatní; bylo jiné rasa, bylo ze sexuální menšiny a tak dále. (nebo: jiná rasa, sexuální menšina a tak dále) Navíc se mi zdá, že japonský systém vzdělání a společnost umožňuje (umožňuje je v tomto případě lepší než umožní. Umožňuje - dlouhodobě, umožní - jednou) šikaně se jasně šířit a trvat dlouho. Jsou zvláštní hlavně ve dvou ohledech. (Tato věta je gramaticky správně, ale moc nechápu, co tím bylo myšleno.)
První je sklon ke stejnému. (je skon, jsou sklony) Ve škole se nevědomě učíme, že „stejný“ je „dobrý“ a „správný“. A proto musíme být stejní alespoň ve škole; musíme přemýšlet stejně, odpovídat (odpovědět-jednou, odpovídat- několikrát, pravidelně) stejně a tak dále. Pokud se někdo chová jinak, učitel se rozčílí. Kvůli takovému vzděláním si děti mohou myslet, že „jiný“ je „špatný“. Navíc přestávají mít své názory.
Druhý skon je myšlenka, že „dělat si legraci z někoho“ je „zábavný“ (je zábavné- spisovně, je zábavný-slang). Televizní program má na to velký vliv. (Televizní programy mají na to velký vliv.) V televizi můžeme vidět škádlení někoho s tělesnou vlastností (...škádlení někoho s tělesnou vadou?, ...škádlení něčího tělesného vzhledu, například z toho, že je někdo tlustý, plešatý a nebo z toho, že není tak krásný), například někoho tlustého, plešatého a někoho, který není tak krásný (Podle mého názoru jsou ne vždy „ošklivé“, ale v televizi si z něj dělají legraci se slovy třeba jako „jak jsi ošklivá!“) a tak dále. A všichni se řehtají včetně koho, který byl škádlen. Já si myslím, že taková tendence má špatný vliv na děti (množné číslo), protože si mohou myslet (můžeme vynechat oni, v češtině se často zájmenu vynechává, protože je zřejmé z vyskloňovaného slovesa), že taková tělesná vlastnost je „žertovná“.
A jak ty dvě tendence vedou děti k šikaně? Co se může stát? V první fázi nesnáší někoho výjimečného. Potom v druhé fázi říká strašné věci nebo si dělá legraci s hrubými slovy. Dětí v okolí, která mají myšlenku „stejný je dobrý“ (nebo stejní jsou dobří-množné číslo), nebo nemají své názory, nezadruží (?) ani nepomáhají. Je to základní struktura japonského typu šikany. (Je... šikana.-jednotné číslo, jsou to základní struktury japonských typů šikan.- množné číslo)