Cesta Celý můj vědomý život, mojí největší zálibou bylo fotografování. Ale nicméně, můj způsob, jak si vybrat profesi nebyl tak zřejmý. Vnímala jsem fotografie jako koníček, který odhaluje moje vlastnosti. Ale hledála jsem něčeho více. Rok pro mě se ukázal být divný - měla jsem fixní ideu zvolit obor pro celý život. Jeden neurčity obor po jednem týdnu (for one week something else and then the same) mohl změnit se něčem jiným, ale můj labyrint myšlenek stále důrazně vedl v jednem směru. Celý rok nemohla jsem myslet o něčem jiném. A od každého, z kěm se mluvila, slyšela jsem nějaké výmluvy po otázce o jejich vyběru. Cítila jsem se propagandista. Vždyť' zdá se,  že pro lidé je mnohem jednodušší vysedávat  na neoblíbené  práci a  stěžovat si  o okolnostech a nespravedlnosti, než jedenkrát se rozhodnout a být svobodný. Ovšem, podle mých principů, mohla si dovolit ten jediný způsob.   Tak jsem se vydala na cestu do města, kde konečné jsem rozhodla o tom, že zájima a upoutává mě, jako nic jiného. Od té doby pro mě se všechno změnilo, stejně jako představa o této oblasti.